Report Dej sem to zbo

Jó, má to občas ten, co bydlí na Chodově, těžké… I když vlastně co to povídám: roli pokladny jsem vzala vpodstatě dobrovolně. Ale pokud mě někdy před hrou napadlo, že se budu nudit, tak to jsem se mýlila.
Už je to tady! Jedeme dovnitř. Má spolupokladnice Markéta zručně řídí vozík, zatímco já mám plné ruce desek s vlajícími lejstry. Právě začínáme. Po Albertu na Chodově se pokradmu pohybuje sedm vozíků, z čehož tři jsou naprosto nenápadně označeny sytě oranžovým krepákem – znak ochranky.
A je tu první zboží! Lung s Nobym se šťastně zubí a háží do pokladny pět výrobků ceny 44,90. Tuším, že právě tehdy nám na dně vozíku přistály ty šílené deodoranty Rexona, kterých jsme se celou hru neúspěšně pokošely zbavit.
Nákupní horečka pokračuje. Ochranka evidentně nestíhá a proto je v naší pokladně narváno. Máj s Honzou se taky pěkně činí a plní nám vozík roztodivnými věcmi. Ovšem na Lunga s Nobym, křeří dokázali přivézt celkem devět výrobků za 44,90, nemají.
Ale stejně je to jeden tým, takže jakápak rivalita („Jeďte támhle! Tam jsou deoše!“)
Nestíhám dělat čárky…
A už vůbec nestíháme vracet zboží do regálů. Blíží se bod, kdy věci začnou přetékat přes okraje. Panika! Zdrháme! Támhle za roh! (Uznávám, pokladna byla občas poněkud škodolibá…)
Ceny se mění, kolečka drnčí, zboží lítá do košíků, jen to hvízdá.
A už je tady poločas. Scházíme se v „kuchyni“, předáváme krepáky (značně použité), nová ochranka domlouvá strategii, čerství nakupující už se nemůžou dočkat, jak nám to nandají…
„Tak vyražte, první cena je 49,90!“
Vše se opakuje. Jen s tím rozdílem, že tentokrát si můžeme, díky množstevnímu handicapu téhle skupiny nakupujících, jako pokladna trochu vydechnout.
Zboží za 5,00 dokonce nepřivezl jediný vozík! (Styďte se, puding nebo horalka tam na vás marně čekaly)
No a pak nastal konec. Přesně v 19:35 o sebe cinkly poslední vozíky, já jsem zapsala poslední čárky a obě skupiny mohly konečně jít zchladit svá nákupy rozpálená těla třeba zmrzlinou.

Zajímá vás, kdo to vyhrál?
Byli to nakupující fanatici: Piškvor, Vítek, Ondra, Máj, Honza, Lung a Noby. Přivezli neuvěřitelných 64 kusů zboží a i po vynásobení koeficientem spravedlnosti převálcovali druhou skupinu na celé čáře.
Ale druhé místo si uznání také rozhodně zaslouží! Gratulujeme, Jolo, Johny, Michale, Jirko, Aleno a Marceli! Vaše číslo bylo vskutku magické: 22 kusů!

Pár zajímavostí na závěr:

Nejhorlivěji nakupující dvojice: Vítek s Ondrou (opět to číslo: 22 kusů!)
Zboží, kterého se přivezlo nejvíc: (18 kusů) cena 59,90
Zboží, které nepřivezl nikdo: 5,00
Nejvyšší cena: 199,00
Nejnižší cena: 5,00
Nejdelší nepřerušený dodej zboží: 6 kusů po sobě (Vítek a Ondra)

A úplně na konec:
v pokladním košíku se (jak si určitě dovedete představit) sešly opravdu rozličné věci. Bylo krásné tu rozmanitost pozorovat (Proboha, kde jen tohle mohli sebrat?!) Zde je výčet kousků, které mi zůstaly v paměti:
deštník
deodoranty Rexona
tatranky (doufám, že neutrpěly moc zlomenin)
balená rajčata
balená jablka (snad všechny možné barvy)
pomeranče (do třetice všeho dobrého ovoce)
květináč
wc vonítko
dámské kalhotky (nadšeně přivezl Piškvor)
svářečské rukavice
toaleťáky
pěna do koupele (ta nám taky dala zabrat!)
cosi jako instantní polévka v kelímku (snad všechny možné příchutě)
chlast všeho druhu (tady jsme si vracení užily dosytosti: vždyť všechny ty flašky vypadají stejně!)

Petra

Příspěvek byl publikován v rubrice Reporty z akcí a jeho autorem je Děsír. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Report Dej sem to zbo

Napsat komentář