Report: Metrohr

Protože jezdit metrem jen tak z bodu A do bodu B svede každý, rozhodli se hybné síly za Děsírem stojící o zpestření hromadné dopravy. Na programu metrohrádek, vypsaných na 13.8., se našla jak parafráze na honěnou, tak na schovávanou. Účast byla příjemně vysoká a slunko svítilo.

První na programu byla skupinová honěná na svaté trojici metra. Mezi stanice Florenc, Můstek a Muzeum jsme vyrazili ve dvou nezávislých trojicích, které na sebe uzmuli roli lovné zvěře. Lovci (všichni ostatní) museli vždy skupinku uhnat ve větším počtu (čti ve alespoň ve čtyřech), za každé ulovení si každý lovec připsal bod. Podle autora tohoto reportu se nejednalo o fér hru, neb hned do prvního kola nastoupil s jednou dámou rudovlasou a druhou fialovovlasou. Takže jsme měli opravdu velmi nenápadnou skupinu.. :)

Po honěné přišlo na řadu nadzemní zpestření – na plácku hned pod Svatým Václavem jsme se s vervou nadšených osmiletých děti na hodině tělocviku do hraní rybiček a cukrkáva. Přítomní kolemjdoucí nám s úsměvem na tváři vyklidili téměř celou plochu, takže hrát bylo kde a defakto jsme i rozšířili řady. Na dvě hry cukrkávy se k nám přidala jedna cca pětiletá holčička.

Ovšem zpátky pod zem! A na regulérní schovávanou. V jednom vlaku (tj. všech vagonech) jsme hráli na schovávanou. Dva honiči chodí po vagonech a hledají všechny hrající děsíráky. V zastávkách se smí přebíhat mezi vagony, převlékat se, schovávat se pod sedačky a do cizích kočárů, pokud přidružená maminka dovolí. (Ne, to nikdo neudělal. Myslím.)

Pěkně po hobitovsku jsme projeli tam a zase zpátky… a v tento moment se autor reportu oddělil a vydal se metrem trapně tradičně za svými záležitostmi. Ovšem že zábava byla i poté napoví fotky z akce.

Report: LAN p

Po minulém objímání zdarma byla chuť na nějakou více akční událost. Ke slovu tak mohl přijít postarší nápad s uspořádáním LAN party ve vagóně metra. Základní vybavení – jako switch či wi-fi pro odpůrce drátů – bylo nachystán již dlouho dopředu. Ale po stesku potencionálních hráčů nad slabou baterkou jsme sehnali i záložní zdroj – UPS. Jen bylo třeba vyřešit, jak z výstupů do počítače vytvořit výstup na klasickou zásuvku. Nikoliv náhodou jsme měli v teamu studovaného inženýra ČVUT.

Nakonec zbyl poslední úkol – dopravit UPS vážící kolem 50kg do metra. Naštěstí se dala dostatečně rozložit na součástky a ve 4 lidech odnést.

Nejblíže jsme to měli ke Karlovu Náměstí, trasa hráčského metra tedy jela Karlovo náměstí -> Zličín -> Hloubětín (přenášet UPS na Černém mostě do schodů se nám opravdu nechtělo). Už jsme chtěli vystoupit na Karlově náměstí, ale jak zná podobné situace každý hráč… nakonec jsme dojeli na Zličín a skončili až v dalším kole.

Ačkoliv jsme měli veřejně viditelnou IP adresu, WiFi pro odpůrce kabelů a prosbu o připojení nových spoluhráčů; nikdo se neobjevil. Asi jsou Pražané příliš zaměstaní a tak nemají ani chvilku na relaxaci.

Kompletní fotogalerie je k nalezení na Facebooku.

Report: Improsbor

Sešlo se cca devět hudebnických wanabe a dvě hudebnice. Hudební složení bylo – 1 kytara, 1 trubka, 1 flétna, 2 tyče, 1 kýbl, 1 kolo, 1 barel na vodu, 2 lahve (jedna z nich úspěšně vypita ještě před začátkem produkce) a několik variací chrastících a ťukacích předmětů. Skupinu doplňoval zvuky nevydávající fotograf.

Aby šlo během putovního koncertu odlišit kakofonii od důmyslné hudby, vyrazila celá skupina na první a zároveň poslední zkoušku – do Sherwoodu u Hlavního nádraží. Po cca 20 minutovém zkoušení se sbor vydal napříč Václavským náměstím. Směs koled, trampských písní, neznalosti textů a všeobecných pazvuků příjemně usměrňovala kytara, jíž vládla jistě profesionální zpěvačka… takže se místy dokonce i jednalo o hudbu, když se všem dařilo.

Bohužel jsem musel (spolu s v práci ukradeným barelem) skupinu opustit po cca půl hodině. To sboru ovšem hudebně nejspíše jen pomohlo. Na zveřejněném videu zpívá a hraje uskupení na dolním konci Václavského náměstí. Zde se již připojilo několik dobrovolníků, kteří si Slavíky střihli se sborem bez donucení či verbování.

Express Masarykovo n

V neděli 13. května se v Praze otevíralo nové železniční spojení mezi Masarykovým nádražím a Kampou. Slavnostní kolaudací byla pověřena instituce nejpovolanější – Děsír. Vagonky, včetně mašinky a jídelního vozu, se sešly v nádražní hale a krátce po šesté hodině večerní se spojily ve vlak, který se za hlasitého houkání vydal na cestu. Vlak byl opatřen cedulemi „Express“ a „Masarykovo nádraží – Kampa“, to kdyby to náhodou někdo nepochopil. Bez větších zádrhelů vlak přejel náměstí Republiky, Celetnou ulici, Staroměstské náměstí, kde se na chvíli připojilo pár Němců, Karlovu ulici, Karlův most a slavnostní kolaudační jízdu ukončil na třetí koleji Jungmanova nádraží na Kampě. Je nutné zmínit, že dopravní situace po cestě nebyla příliš dobrá. Po trati se ledabyle procházeli lidé, především turisti. Kdyby na ně mašinka včas nezahoukala, mnozí z nich by se nechali přejet. Na Karlově mostě stála na jednom místě asi dvacetičlenná skupina cizinců, která ani nezaregistrovala, že se zastavila na kolejích. Jak vidno, jejich průvodce nebyl dostatečně kvalifikovaný v oblasti bezpečnosti.  Ze zběžného sociologického pozorování z pozice mašinfíry usuzuji, že v Japonsku pravděpodobně nejezdí vlaky, protože žádným jiným způsobem si nedokážu vysvětlit tak nadměrný zájem Japonců, kteří si vlak náruživě fotografovali. Někteří lidé byli však na vlaky navyklejší. Především oceňují kolegu, který nám již před výjezdem z nádražní haly zasignalizoval, že je trať volná a mi můžeme jet. Občas někdo z kolemjdoucích zamával na pozdrav, zapískal či zahoukal (jakoby si snad myslel, že je vlak).

Co dodat? Trať bude do příště třeba vyspravit, na mnoha místech to dost drncalo, a označit řádnými značkami zakazující vstup nepovolaným osobám na koleje, aby nedošlo k tragédiím v podobě přejetých turistů s fotoaparátem v ruce.

 

Dominik Obruča



Objet

Přišli jsme, počkali na opozdilce & na dodělání rekvizit a vyrazili jsme do víru města. Podrobnější report za nás udělali na Novinky.cz ;) .

Pár citací z Facebooku:

Alena Dvořáková: To bylo ..dle mého názoru.. dneska perfektní..! :)
Štěpán Wenke: Pro mě asi zatím nejlepší děsírovská akce. :) Díky všem. ;)
Zahradnice Partyzánská: Skvělá akce, užily jsme si s kamarádkou objímací cestu až domů do Holešovic :-) . Díky moc. Doufám, že to někdy zopakujeme.